Máte nějaké otázky? Pište sem nebo na můj ask.

You faggot!

17. srpna 2013 v 12:41 | Cami |  Povídky
Je tady další "skvost" mé tvorby. Povídka jebrána jako "fan-fiction about One Direction."
Je rozdělena na dvě části, tu druhou už dopisuji. Doufám, že se bude líbit ;)


You faggot!
By: Cami
Part: 1/2
Warning: V této povídce vystupuje Harry jako Marcel.


"Marceli?" přišel k lavici chytrolína blonďák a ledabyle se o ni jednou rukou opřel.
"Ano?" vzhlédl od tlusté učebnice historie tázaný a poupravil si brýle na nose.
"Tak mě napadlo, že když skoro propadám z toho dějepisu, potřeboval bych doučování," nadhodil chlapec a rukou si nervózně prohrábl blonďaté vlasy. Bylo mu trapné oslovovat školního šprta. Ale pokud nechtěl propadnout, musel sáhnout i po té nejhorší možné věci. Tedy spíše osobě.
"N-no a, ehm, od koho?" zakoktal Marcel a uhnul pohledem. Proč zrovna on?
"Jako první jsi mě napadl ty," zalhal Niall, tak se blonďák jmenoval.
"Eh, a kdy bys potřeboval?" zrudnul chytrolínek a vypadal při tom neskutečně roztomile.
"Šlo by to zítra dopoledne? Je sice sobota a jestli už něco máš, tak to pochopím, ale je to celkem důležité," navrhl Niall a pozvedl jedno obočí.
"M-myslím, že by to šlo. V-víš, kde bydlím?" zeptal se Marcel a vytáhl malý bloček z tašky.
"Ne," odpověděl prostě blonďák. Druhý chlapec napsal cosi úhledným písmem na jeden papír v bločku, poté jej vytrhl, přeložil a podal ho Niallovi. Ten jen poděkoval a rychle od Marcelovy lavice zmizel. Byl totiž celkem oblíbený a většina pohledů jejich spolužáků směřovala před pár okamžiky právě jeho směrem. Ještě by o něm kolovaly řeči, že má něco s Marcelem, tím neoblíbeným šprtem.

*

Bylo sobotní ráno, sluneční paprsky se už dávno probudily k životu a teď se proplétaly mírně zvlněnými vlasy zelenookého chlapce. Pronikly do podkrovního pokoje a odrážely se od sebemenší lesklé plochy, která je odrazila, a ony se tak roztančily po pokoji jako miliony malých prasátek. Škoda jen, že Marcel tak magickou chvilku neviděl. Byl totiž ještě v říši snů.
Zato blonďák Niall už byl pěknou chvilku na nohou. Právě vyrážel z domova s batohem učení na zádech. Pobrukoval si jakousi písničku a vychutnával si svěží vůni ranního letního vzduchu. Vytáhl z kapsy papírek a ujistil se, že je ve správné ulici. Teď už jen najít ten dům. Pečlivě kontroloval každé domovní číslo, dokud nedošel k tomu, jež hledal. Rozhlédl se kolem sebe. Je to opravdu ono? Honosná vila ve starořeckém stylu, masivní sloupy s neznámými ornamenty a obrovský pozemek kolem domu. Po kamenité pěšině došel až ke dveřím. Podíval se na zvonek. "Styles," přečetl si pro sebe. To musí být ono. Neváhal a stiskl tlačítko. Slyšel, jak se za zavřenými dveřmi rozezněl zvuk zvonku.
Marcel se s trhnutím probudil. Co se děje? Posadil se a promnul si oči. Když se rozkoukal, vyskočil z postele a kvapem zamířil do přízemí podívat se, kdo ho tak brzo ráno budí. Prohrábl si vlasy a otevřel dveře. Překvapeně zamrkal, když za nimi, ač neměl brýle, spatřil blonďáka s batohem na zádech.
"M-Marceli?" zakoktal udiveně Niall. Před ním stál kluk v bílém tričku a boxerkách, s rozcuchanými, tmavě hnědými vlasy. Jako by nad ním přímo blikala a křičela kontrolka s nápisem "HOT".
"Ahoj, ehm, Nialle," pozdravil Marcel.
Chraplák. Niall nasucho polkl. Tohle není ten ulízaný šprt s téměř pisklavým hlasem, jakého znal ze školy. Tohle byl ten nejvíc sexy kluk, kterého kdy viděl s naprosto božím chraplavým hlasem.
"Můžu... Můžu jít dovnitř?" zeptal se blonďák a udělal malý krůček směrem k Marcelovi.
"Jasně, pojď," odstoupil od dveří Marcel a ukázal Niallovi, kam má jít. Ten prošel obrovskou předsíní a vstoupil do obývacího pokoje.
"Páni," vydechl úžasem a rozhlédl se kolem sebe. "To je velké jak celý náš dům," žasl nad tím prostorem.
"Tady si můžeš sednout," ukázal Marcel na velkou koženou pohovku. "Chceš něco? Pití, jídlo, cokoliv?"
"Ehm, dal bych si vodu," odpověděl stále ještě unešený blonďák.
Marcel se otočil a kráčel do kuchyně. Kráčel... Spíše se loudal. Byl stále ještě nevyspalý.
Niall hypnotizoval pohledem Marcelův zadek. Proč vlastně?! Vždyť je jen na holky. A Marcel rozhodně holka není, to je na první pohled, obzvláště takhle po ránu, dokonale vidět. Musel se štípnout do ruky, aby se probral.
Po necelé minutě se do obýváku přišoural Marcel i se skleničkou vody v ruce.
"Tady to máš. Jen se dojdu převléknout a přijdu. Chovej se tu jako doma," pousmál se zelenooký a zmizel v prvním patře. Když se vrátil, oblečený, umytý, učesaný, byl už více podobný tomu starému Marcelovi.
"Tak, s čím chceš začít?" přisedl si k Niallovi a ten se začal přehrabovat v batohu. Když našel správnou učebnici historie a sešit, položil je na konferenční stolek.
"Nejspíš dvanáctým stoletím," navrhl a otevřel učebnici na příslušné stránce.

*

Bylo k poledni, když se ozvalo hlasité zakručení v břiše.
"Ehm, pardon, ale mám docela hlad," zrudnul Niall a snažil se o zářivý úsměv.
"Mám něco objednat? Nebo uvařit?" zpozorněl okamžitě Marcel a na tváři mu pohrával lehký úsměv.
"Jak chceš ty. Klidně jen něco objednej. Ale nechci nějak otravovat."
"Myslím, že uvařím."
"Fajn."
"Fajn. Takže si ještě přečti tuhle stránku a udělej si z ní výpisky jako předtím," poručil Niallovi a pak se zvedl z pohovky a zamířil... Někam. Nejspíš do kuchyně.
Niall poslušně vypisoval poznámky k událostem první poloviny třináctého století, a když už měl hotovo, položil se na pohovku a zavřel oči. Proč Marcel, když je tak sexy a krásný a všechno to okolo, chodí do školy jako podivín? Mohl by být oblíbený, dokonce by s Niallem mohl být i kamarád. Ale on si radši nasadí brýle, učeše vlasy a oblékne se do košile s kravatou, někdy i vesty. Vybavil se mu Marcel mezi dveřmi. Jeho překvapený výraz byl docela roztomilý. A jeho vzhled byl zatraceně krásný. Ovšem zkazil to tím, když přišel dolů v tričku s límečkem a brýlemi na nose. Ale zase ne tak moc. Pořád mu to slušelo.
Blonďák nevěděl kdy ani jak, ale usnul. Nejspíše někde mezi představou Marcelovy vypracované hrudi a sexy zadku.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama