Máte nějaké otázky? Pište sem nebo na můj ask.

Anděl - 1. část

10. srpna 2012 v 20:02 | Cami |  Ostatní povídky
Ahojky, i když jsem psala že tak nějak pozastavuju blog, musela jsem napsat tenhle příběh. Má jen tři části, ale doufám že se vám bude líbit. Doteď jsem psala jen jako holka, ale teď jsem napsala příběh z pohledu kluka. Inspiroval mě k tomu anděl, kterého má můj táta vystaveného na poličce v obýváku. Přikládám i fotku, abyste měli lepší představu jak ten andílek vypadá, prtože andílci vypadají různě...




Ležel jsem na posteli a díval se po pokoji, když se to stalo. Zrovna jsem se podíval na poličku u dveří, stoj na ní taková dřevěná soška anděla, nemá tvář, jen hladký obličej s červenými tvářemi. Ale teď najednou měl tvář. A jakou. Byla to krásná holka o kterou by určitě stál každej kluk. Pořád měla ty červený tváře a ještě se krásně usmívala. A pak mi došlo, že tohle bych vidět neměl. Vyběhl jsem na chodbu a zakřičel do přízemí: "Mami, co jsi dala do tý houbový polívky?" "Normálně, houby z lesa, hříbky a tak. Proč se ptáš?" "Ale jen tak, že je mi teď nějak blbě od žaludku..." A zavřel jsem za sebou dveře. Jen aby. A když jsem se podíval na toho anděla, uskočil jsem. Zase tam byl ten obličej, s krásnýma modrýma očima, dokonalým nosem, krásným úsměvem a červenýma tvářema, lemovanej hnědýma vlasama. Jemně jsem po něm přejel, jestli se mi to jen nezdá, ale všechno tam bylo, vytesaný do dřeva. Tak jsem si šel lehnout, s nadějí že na to do rána zapomenu.
Když jsem ráno vycházel z pokoje, letmo jsem kouknul na poličku. A to jsem neměl dělat. Anděl tam stál s tím krásným úsměvem a já běžel rychle dolů na snídani. Moc jsem jí nedal, popad tašku a běžel do školy. Ještě že je za rohem, jinak bych se na tu cestu vůbec nesoustředil a skončil třeba v kostele místo ve škole. A tak jsem nějakou dobu chodil do školy, smějícího se anděla na poličce a už jsem to neřešil. Třeba mi ho máma vyměnila, moc jsem po něm před tím nekoukal, věděl jsem jen, že nemá tvář, takže tohle mohl bejt nějakej jinej. Ale mamky jsem se na to neptal.
Asi po měsíci od toho podivnýho úkazu u mně v pokoji, jsem začal celkem normální den. Když jsem byl dole na snídani, tak ségra trochu prudila, protože má mít narozeniny, tak chtěla koupit nějakou panenku Barbie nebo co, prostě klasická osmiletá fanynka. Tak jsem jí to odkejval a vyrazil do školy. Všechno bylo v pohodě, dokud nezačala první hodina.
Přišla třídní s tím, že od dneška k nám nastoupí nová holka. Prej se přistěhovala z Floridy. Tak jsem pomyslel na nějakou černošku, nebo opálenou krásku typu Pamela Anderson. A tak jsem ani moc nevnímal, když jí třídní představovala. Potom jsem se na ní podíval, stála před tabulí a zrovna se představovala. A najednou jsem nemohl dejchat a snad se mi i srdce zastavilo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 opemag opemag | Web | 10. srpna 2012 v 20:18 | Reagovat

Wow, těším se na další část, je opravdu zajímavé, když  je něco napsané z klučičího pohledu :-)

2 pirtickicz pirtickicz | Web | 10. srpna 2012 v 20:54 | Reagovat

To je super :)!

PS:byla bych ráda kdyby ses koukla na můj blog :)

3 camilkyblog camilkyblog | Web | 10. srpna 2012 v 21:54 | Reagovat

[1]: díky :-) taky se mi to zajímavě psalo :D
[2]: díky :-) a kouknu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama